Překvapení pro mě bylo, že jsem se ocitl v domě, který vyhořel a knihovna zůstala celá. Mohli za to prý kvalitní staré dřevěné dveře, které zabránily požáru se rozšířit do dvou místností s knihami (zvláštní, že?), které byly hned vedle. V ložnici byly knihy naskládány kolem postele a doslova tvořily cestičky, díky kterým mohl člověk v místnosti projít. Kromě podlahy byly knihy uložené i v knihovnách a skříních. Bylo to náročné, prostoru bylo tak málo, že nebylo si knihy kde pořádně prohlédnout.
Majitel knih požár přežil, ale díky Alzheimerovi si ho už nepamatuje a také nebyl k dispozici. Výkup a oceňování knih probíhal v tvrdých podmínkách se synem majitele. Trval od devíti do tří odpoledne. Vzduch v tom domě byl těžko dýchatelný, všudypřítomný prach mě stresoval a navíc jsem se bál, že si pošpiním od rukou ořízky knih a plátěné vazby. Na výkup jsem přijel tak nějak na vandráka, ale tady to chtělo pořádné montérky a pracovní obuv. Chce to se více na tyto situace připravit.
Mezi knihami jsem objevil velké poklady. Například knihu za Sedmi divy světa od Zamarovského ve třech různých vydáních. Koupil jsem je všechny, i když si nepamatuju, že bych ji někdy prodal, a takových knih tam měl většinu. Spousty starých dějinných knih, československá beletrie a zahraniční klasiky. Když se nad tím teď zamýšlím, tak si říkám, co jsem to zas koupil? No, uvidíme, ale velkou naději do toho nedávám, ale jsem rád, že je mám.
